Sonic Mania [PC]

V roce 1991 vyšla videohra Sonic the Hedgehog a postupně se stala legendární a kultovní hrou. Přišla další pokračování a vše vypadalo hezky. Tedy až do roku 1998, kdy vyšel Sonic Adventure pro Sega Dreamcast. Zatímco původní Sonic byl velice rychlá, dynamická a akční plošinkovka – zásadně vždy ve 2D – Sonic Adventure musel jít s dobou a být plně ve 3D.

Jenže potom přišla éra temnoty. Doba, kdy vycházel další a další Sonic ve 3D. A každý byl horší, než ten předchozí. Sega jich plodila spoustu, protože Sonic je… lukrativní obchodní značka. Co na tom, že všechny další pokračování Sonicovského “lore” jsou hovadiny? Co na tom, že v jednom se Sonic proměňuje ve vlkodlaka (ježkodlaka lol), co na tom, že v jiným políbí princeznu, což působí značně zoofilně?

Fanoušci ale začali být čím dál naštvaní a křičeli “Už další hry nedělejte! Nechte Sonica umřít! Nechte ho odejít s důstojností. Nedělejte to horší, než to je.” A proč? Protože nechtěli 3D Sonicy. Chtěli původní 2D plošinkovku a cokoliv dalšího nestálo se za to. Sega si brzy všimla, že jejich reputace skomírá a je nutné s tím něco dělat.

Sonic Mania! Fuck Yeah!

A tak se rozhodla vrátit ke kořenům a vydala Sonic the Hedgehog 4, který byl ve 2D. To byl možná krok dobrým směrem, ovšem moc se nepovedl, protože STH4 byl… velice špatná hra!

Je vše ztraceno? Vypadá to, že ano… už není naděje… Nebo ano? Přišel duben 2017 a najednou… Sega vydala další díl Sonica a obrat “vrátit se ke kořenům” byl radikálnější, než by se mohlo zdát. Grafika jako z roku 1994, dokonce to vypadá na stejný engine! Vše ve 2D!

Když jsem poprvé viděl Sonic Mania, nemohl jsem uvěřit vlastním očím… A tak jsem neváhal a ihned si ho koupil. Jaký je tedy SM?

Tak jo, Sego, těch dvacet posledních let, co jsi zkazila vše, na co jsi sáhla, ti odpouštím! Tenhle díl je bomba!

SM je tedy tak klasický, jak jen může být. Hned po startu nás přivítá klasické SÉÉGÁÁ a postupně přijde Sonic se svou klasickou erekcí ukazováčku, kterým ukazuje hráči, jak je cool a free.

Výběr z postav funguje jako za starých časů – lze hrát za ježka Sonica, lišáka Tailse nebo ježuru Knucklese. A ještě si lze vybrat hru za ježka Sonica, kterého na cestě doprovází lišák Tails ovládaný umělou inteligencí.

Úvod je opět very classical. Tails pilotuje letadýlko jménem Tornádo a Sonic jako vždy stojí na křídlech a letí společně na Angel Island. A tam… potkají doktora Eggmana Robotnica, jak vytahuje ze země nějaký krystal, kterým snad může… ovládat vesmír? Vyjde z něj záblesk a puf… Sonic s Tailsem jsou teleportováni do prvního levelu Green Hill Zone.

Postavy mohou mít také ochranné štíty.

Sonic Mania je v podstatě takový průřez původními díly. Procházíme tu klasický Green Hill zone z prvního dílu, Chemical Plant z druhého, Hydro City z třetího a tak podobně.

Tak jako vždy je každá zóna rozdělena do dvou actů, kdy na konci prvního actu nás čeká nějaký miniboss a na konci pak normální boss. Tvůrci se rozhodli zaměřit na nostalgiky, takže první act obvykle vypadá velice podobně nebo i téměř identicky jako nějaký starý známý level z původních dílů, druhý act je obvykle úplně nový.

Pak jsou tu také úplně nové zóny (např. Studiopolis), které jsme nikdy před tím neviděli. Výsledek je tedy takový mišmaš všeho možného.

A jak se SM hraje? Opět musím použít slovo “klasicky”, protože je rychlý, chytlavý, příjemný a dynamický – tak jako za starých časů. Levely jsou navíc nacpané různými nápady, které průběh dost oživují. Na spoustu místech je vidět spoustu kreativity a nápaditosti.

Bossové na konci každého actu také stojí za řeč. V původních dílech bosse představoval Dr. Robotnik ve svém vznášedle, na kterém měl přimontovaný nějaký svůj vynález. A i tady se s ním občas setkáme. Ovšem je tu i několik zcela nových nápadů.

Lze hrát za Sonica s Tailsem, Sonica, Tailse nebo Knucklese

Robotnik totiž stvořil několik nových robotů, se kterými se Sonic/Tails/Knuckles bude muset utkat. Heavy Gunner umí střílet naváděné rakety. Heavy Shinobi je zase samuraj, který hází hvězdice a seká katanou. Heavy magician se umí proměňovat. Heavy Rider jezdí na motorce s velkou ostnatou koulí a nakonec je tu Heavy King, se kterým se utká jen Knuckles. Jo a ještě je tu Robo Sonic.

Boje jsou daleko obtížnější, než v původních dílech. Boss musí být zasažen celkem 8x než prohraje, což platilo i před tím. Ovšem tehdy se dalo bosse zničit ještě dřív, než se vůbec dostal ke slovu. Tady si však tvůrci dali záležet, aby to nebylo tak snadné.

Často je nutné nejdříve objevit taktiku, jak bosse porazit. Po jejím objevení se tuhý boj stane primitivní legráckou. Ano, i final boss.

S knucklesem je to ještě trochu těžší, protože má o něco nižší doskok, než Sonic a Tails, takže se mu hůře bojuje. Jeho průchod hrou je celkově někdy rozdílný, je nucený používat jiné cesty a sem tam potká trochu jiné bossy.

Po jejich poražení však přichází veliká radost z pocitu vítěství. A také save, protože ukládání pozic funguje po jednotlivých zónách.

Takže to je zřejmě k obsahu. Co forma?

Green Hill, jedna z těch původních zón.

Grafika vypadá velice oldshool a kostičkovaně, ale není úplně fér říkat, že se nic nového nestalo. Za prvé Sonic má trochu světlejší modrou srst. To je zřejmě první věc, které si hráč všimne. Ovšem je toho víc – animace jsou daleko plynulejší, protože jednotlivé sprity mají více framů. Navíc je tu vyšší rozlišení, které bere v potaz, že dnes se používají trochu jiné monitory, než v devadesátých letech.

A nakonec se zastavím u hudby. Sega je známá tím, že na hudební složce ve videohrách nikdy nešetří a vždy se snaží je mít na špičkové úrovni.

Tady je za hudbou i takový malý příběh. Před nějakou dobou se na internetu objevila fanouškovská modifikace starého Sonic the Hedgehog 2. Tvůrci se rozhodli celou hru předělat do HD a také trochu zremixovat původní hudbu. Jeden fanoušek, který na hudební složce pracoval dostal nabídku přímo od Segy, jestli by nemohl vyrobit i hudební podklad pro Sonic Mania. Skvělá volba! Hudba se prostě opět povedla. Zde je důkaz místo slibů:

Takže je Sonic Mania dokonalý? Inu, není všeho zlato, co se třpytí. SM evidentně používá starý engine ze Sonic The Hedgehog 3 – možná lehce modernizovaný – ale zdědil i několik starých much, jako je špatné vyhodnocování kolizí, kdy Sonica může cokoliv jednoduše zamáčknout a hned zabít, třeba hrana nějaké plošinky.

Jeden z mnoha otravných bossů

Vyčíst bych také mohl fakt, že je příliš krátké. Za tři hodiny se dá projít celá hra. Ok, sice si to lze hned zopakovat za Tailse nebo Knucklese, ale stejně… Starší díly Sonica byly krátké, protože existovalo spoustu technických omezení. Na jednu kazetku do Mega Drivu se musela vlíst celá hra, takže je jasné, že Sonic nemohl mít sto hodin herní doby. Jaké omezení však existují dnes, když sosáme stovky GB na steamu? Na druhou stranu platí, že méně je někdy více…

Takže asi tak. A vy, co máte rádi Sonica, už přestaňte tohle číst a rovnou se pusťte do hraní.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je administrator. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u „Sonic Mania [PC]

  1. Pingback: Sonic the Hedgehog 2 [Genesis, Android] | Hry, co jsem dohrál

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *