Sonic 3 & Knuckles [Genesis]

Rok vydání: 1994

Série Sonic the Hedgehog zraje jako víno. Nebo tomu tak bylo alespoň v dobách, kdy se dařilo konzoli Sega Genesis/Mega Drive. Sonic 2 je o chlup lepší, než první Sonic. A třetí Sonic… Je má oba naprosto v malíku.

Třetí díl se dělí na dvě části – první je Sonic The Hedgehog 3. Druhý je Sonic & Knuckles. A když tohle spojíme dohromady, dostaneme Sonic 3 & Knuckles. Z toho vznikl v podstatě i internetový meme.

Tato hra vyšla pro Genesis na takových těch kazetkách, co se profoukaly a narvaly dovnitř. Sonic 3 byl na normální kazetce, ale Sonic & Knuckles vyšel na kazetce, co měla v horní části otvor pro další kazetku. Když jste tam narvali Sonic 1, bylo pak možné hrát první díl Sonica za postavu Knucklese. To samé se Sonic 2. Nicméně pokud jste tam dali Sonic 3, vznikla pak hra Sonic 3 & Knuckles – což je dílo samo o sobě.

Kazetka, na které Sonic & Knuckles vyšlo má v sobě další slot pro jinou kazetku.

Sonic 3 & Knuckles je první Sonic, co vyšel také pro PC – jednoduše pod názvem Sonic & Knuckles.

Příběh

Děj hry se točí kolem obrovského smaragdu chaosu zvaný Master Emerald. Tenhle velkej smaragd se nachází na ostrově jménem Floating Island (vznášející se ostrov), kde se odehrává celá hra. Tento ostrov se vznáší ve vzduchu právě kvůli Master Emerald. Zlý vynálezce Robotnik (též zvaný Dr. Eggman) ho chce pro sebe ukrást, aby měl zdroj energie pro svou pevnost Death Egg, kterou Sonic zničil v předchozím díle a Robotnik s ní zahučel právě na Floating Island. Smaragd však chrání červený tvor jménem Knuckles, takže ho Robotnik jen tak neukradne. Jenže Robonik Knucklese přesvědčí, že ho naopak chce ukrást Sonic a Tails. A to je důvod, proč jsou Sonic s Tailsem a Knuckles zpočátku nepřátelé. Úkolem je dostat se ke smaragdu chaosu včas, než se ho Robotník zmocní.

Master emerald je schovaný v tajném paláci (Hidden Palace).

Jak jsem tedy dvakrát zmínil – hra obsahuje novou postavu jménem Knuckles. Pojďme se tedy podívat na jednotlivé postavy.

Sonic

Ježek Sonic je hlavní hrdina. Nijak moc se neliší od předchozích her – snad jen… když dvakrát stisknete rychle skok, objeví se kolem Sonica na pár milisekund takový štít. Tak se lze na chvíli ochránit před různými útoky, ale člověk to musí trochu umět. Jinak vše při starým – Sonic umí rychle běhat…. A to je asi tak vše.

Sonic

Tails

U Tailse se naopak něco dost změnilo. Nově umí lítat. On sice uměl lítat už ve dvojce, ale ne přímo když jste za něj hráli – jen když ho ovládala umělá inteligence. Lítání zní jako “Hej, tak celou mapu proletím, no problem!”, ale ve skutečnosti je to dost omezené a po chvíli je Tails unaven a potřebuje si odpočinout (tj. vrátit se na chvíli na zem). Nehledě na to, že je v letu dost zranitelný a nemá se jak moc bránit.

Úplně stejně umí Tails taky plavat.

Tails umí plavat
A taky lítat – ale dost omezeně

Knuckles

Knuckles je taková červená ježura. Je to chlápek, který má velice silné pěsti. Taky umí lítat – ne ale v tom smyslu jako Tails. Spíše se pomalu vznáší k zemi – třeba jako vakoveverka. (Takže je to spíše plachtění.) To se často hodí. Knuckles také umí šplhat po zdech. Někdy to dokonce hra vyžaduje.

Knuckles umí šplhat
A taky plachtit

Na začátku hry si můžete vybrat profil, kam se hra bude ukládat. No vážně! Je tohle snad první Mega Drive/Genesis videohra, kde si lze ukládat pozici? Zdá se, že kazetka má v sobě zabudovanou nějakou tu paměť, takže dovede ukládat po zónách.

Na začátku si tedy vyberete profil, kam budete chtít ukládat pozici, pak si volíte, jestli chcete hrát za Sonica, Tailse… Sonica a Tailse, kdy Tails je řízen umělou inteligencí… No, a za Knucklese.

Knuckles na rozdíl od Sonica a Tailse má “vlastní cesty”, kterými prochází mapy. Není divu – všechny postavy jsou součástí stejného příběhu, ale je vždy vyprávěn z pohledu té postavy, za kterou hrajete. V práxi to vypadá tak, že třeba máte místo, kde je nějaká plošinka a kamenná stěna. Sonic s Tailsem vyskočí na plošinku a pokračují po plošinkách dál. Knuckles na plošinku nedoskočí, protože má nižší výskok, ale je silný, takže prorazí pěstí kamennou stěnu a vydá se vlastní cestou. Ony se ty cesty spojí v jednom bodě… Pak se zase rozejdou, a tak dále.

Mimochodem, hra za Knucklese je o chlup obtížnější. Nejenom proto, že má nižší skoky, takže se na spoustu míst nedostane, ale dokonce jsou někdy trochu upravené pravidla hry – třeba jak se chovají někteří bossové.

Floating Island na pozadí 🙂

Co zůstalo při starém

Hodně věcí zůstalo tak, jak jsme zvyklí. Systém sbírání prstýnků, systém rozbíjení monitorů, systém checkpointů a tak dále. Celá hra je rozdělené do tzv. “zón”, kdy každá zóna obsahuje dva levely, tak jako v předchozím Sonicovi. Opět tu sbíráme skóre, i když to k ničemu není. Opět tu běží čas a opět je na každý level 10 minut.

Co je nového

No… Toho je hodně. Pro začátek – Sonic je daleko rychlejší hrou, než cokoliv před tím. Postava ježka Sonica je obecně známá tím, že umí rychle běhat. V prvních dvou dílech to ještě nebylo tak patrné, navíc zbrklost se často trestala, ale třetí omezil “pomalejší” pasáže a přibyla hromada různých rychlých. Díky tomu je Sonic 3 prostě hrrrrrrrrrrrrrrrrr a rychle odsýpá. Rychlost této hry se ani nedá popsat slovy – takže jsem se rozhodl sednout, nahrát své oblíbené pasáže, sestříhat a vyrobit z nich video. A tu je:

Jednotlivé levely jsou daleko větší a komplexnější, než kdykoliv před tím. Navíc jsou některé věci pojaté trochu jinak. Zatímco před tím – tedy jako v Sonic 1 a 2- na konci každého levelu (aktu) byla jen značka a na konci zóny pak boss, tak tady to funguje tak, že každá zóna má dva levely – na konci prvního je miniboss a na konci druhého pak regulérní boj s Robotníkem.

První a druhý level navíc teď nově na sebe přímo navazují – tj. začíná se tam, kde se skončilo – bez nějakýho “přechodu”. Dokonce i zóny na sebe tak trochu navazují. Po zdolání bosse a osvobození zvířátek z kapsle (jak bývá v Sonicovi tradičně), se spustí nějaká cut scéna, která ukáže jak se Sonic/Tails/Knuckles dostanou do jiné zóny.

A pokud vám vadilo, že všechny levely v rámci jedné zóny obsahovaly jednu hudbu, tak tentokrát každý level má svou. S tím, že ty v rámci zóny jsou si podobný. Např.:

Všechny tyhle zdánlivé drobnosti dělají ve skutečnosti hodně. Pocit z celé hry je daleko lepší, než kdy dřív. Sonic 3 působí na svou dobu velice moderně a profesionálně!

Další novinkou jsou štíty – zatímco před tím jste měli prostě štít, který neměl jinou, než ochrannou funkci… Tak tentokrát jsou tu tři druhy štítů. Bublina, oheň a elektřina.

S bublinou se dá dýchat pod vodou, což je dobře, protože tvůrci tentokrát narvali vodní pasáže skoro všude. S bublinou se taky dá rychle drcnou o zem, což se dá využít, když chcete rychle něco trefit pod sebou. Teda to platí jen pro Sonica. Tails a Knuckles tohle drcnutí dělat nemůžou, protože dvojskok u Tailse aktivuje lítání a u Knucklese plachtění.

S ohnivým štítem získáte kompletní ochranu před ohněm. To se v některých pasáží hry může dost hodit. Sonic umí s ohnivým štítem rychle vystřelit kupředu jako kometa. Opět se to hodí, když chcete sejmout rychle něco, co máte před sebou.

S elektrickým štítem máte kompletní ochranu proti elektrickým věcem. Sonic s tímhle štítem umí dvojskok. Nehledě na to, že magneticky přitahuje prstýnky, takže za vámi budou doslova “lítat”.

A dál?

Stejně jako ve dvojce, i tady můžete sbírat smaragdy chaosu ve speciálních levelech (Special Stage). Tam se tentokrát nedostanete ani velkým prstenem, co poletuje na konci levelu, ani portálem nad checkpointem, ale… velkým poletujícím prstenem, který bývá schovaný na různých místech v každém levelu.

Special Stages jsem v předchozích dílech neměl moc rád. V prvním to byly takové ty rotující bludiště. V dvojce tobogány… A tady? Tady mi to připadá ještě daleko horší, než obě předchozí. Special Stages vypadají tak, že chodíte po takové šachovnici a dotýkáte se modrých míčků a tím je proměňujete na červené. Úkolem je proměnit všechny. Když se ale dotknete červeného, prohráváte a vracíte se zpět do levelu.

Díky pohybu po šachovnici se to hraje strašně nepříjemně, navíc se to stále zrychluje. Naprosto mě to nebaví, takže prstýnky prostě ignoruju. Autoři si však mysleli, že je to zábavné, takže je těch Special Stages k dispozici poměrně dost. Když nějaký zvládnete, dostanete chaos emerald. A stejně jako ve dvojice – po posbírání všech se můžete proměnit na Super Sonica.

Kromě Special Stages jsou tu ještě Bonus Stages. Tam se dostanete… portálem v checkpointech – asi jako v druhém díle. Bonusový stages jsou celkem tři a můžete tam pochytat nějaký ty kroužky nebo sehnat nějaký ten štít.

Special Stages jsou spíše nudné 🙁

Zóny

Tvůrci si tentokrát dali záležet, aby zóny byly skutečně zajímavé. Prakticky je tu skoro všechno, co mi osobně připadá, že by v dobré hře nemělo chybět. Prales (Angel Island), potopené město (Hydrocity Zone), Karneval (The Carvinal Night), zimní zóna (Ice Cap), základna (Launch Base)… Dokonce Egypt (Sandopolis) a tak dále.

Ani nevím, co k tomu dodat – teda vím, ale byl by to celý román. Dodám jen, že nápady jsou skutečně na jedničku.

Na dva hráče

V Sonic 3 je také hra pro dva hráče, stejně jako v Sonic 2, ovšem je to dost jiné. Jedná se spíše o takové velice krátké dráhy, (kterých je asi pět), kde ani nejsou nepřátelé/monstra. A úkolem je závodit s druhým hráčem. Nebo to můžete hrát sami – v takovém případě se prostě měří rekord.

Po projití několika drah se pak vybere vítěz a konec.

Technologicky se to zdá lépe implementované, než split screen v druhém díle. V Sonic 2 se splitscreen trhal, dropovalo FPS a obraz byl zdeformovaný. To se ve třetím díle neděje.

Hra na dva hráče

Hudba

A teď bych se rád podíval na hudební stránku. Dva důvody – hudba v Sonic 3 je suprová. A za druhé hudbu k Sonic 3 vytvořil… Michael Jackson.

Michael Jackson?

Chvíli po tom, co hra vyšla, se objevila bláznivá konspirační teorie, že hudbu pro Sonica 3 složil Michael Jackson. Ano, TEN Michael Jackson – sám velký král popu.

Hlavním důvodem bylo, že soundtrack “zní” hodně jako by ho složil MJ. Tedy, jsou tam velice shodné melodie jako z písní Michaela Jacksona. Hudba z Angel Island zní jako Dangerous. Hydrocity zní trochu jako Bad. Pasáže z Carnival Night zní jako pasáže z písně Jam. Basový podklad z Launch Base zase zní jako Speed Demon. Závěrečné titulky jsou zase mlodicky podobné Stranger in Moscow.

Dalším důvodem je, že Sega hudbu velice brzy vystříhala. Už v Sonic & Knuckles předělali soundtrack u minibosse, track pro nesmrtelnost a extra life a tak dále. Další verze hry… jako třeba Sonic & Knuckles pro PC měl plno tracků zcela předělaných…

Třetí indicie je, že na sountracku pracoval Brad Buxer, který skládal některé klávesové pasáže na albu Dangerous právě od Michaela Jacksona.

Čtvrtý důvod je ten, že MJ už v minulosti pracoval se společostí Sega – konkrétně na hře Moonwalker.

Říká se, že Sega smazala MJ ze závěrečných titulků a později předělala jeho hudbu proto, že MJ byl obviněn ze zneužívání dětí, takže s ním nic nechtěla mít.

Takže jaká je pravda?

Ta vyšla najevo až v roce 2016 v jednom rozhovoru s Rogerem Hectorem – tehdejším producentem. Ten přiznal, že ano – skutečně na projektu pomáhal MJ. Někdy různým členům týmu volal, že má nápad na nějakou melodii a tu jim po telefonu zabroukal a oni to nahráli. Takový skladatel Cirocco Jones, který na tom taky dělal (v závěrečných titulcích je uveden jako Scirocco nebo jak) měl jeden telefonát od Jacksona “že má nápad” a zamumlal mu melodii pro píseň s pracovním názvem “The Water”, což je pravděpodobně track, co hraje v Hydrocity zone.

MJ sám pak v titulcích nechtěl být uveden, protože s výsledkem nebyl spokojen. Michael Jackson byl totiž perfekcionalista a workoholik. A když se mu něco nelíbilo na sto procent, raději k tomu své jméno vůbec nedával.

Každopádně když se vás někdo zeptá, proč je sountrack pro Sonic 3 tak skvělej, můžete mu říct “Protože plno písní složil Michael jackson.”

Má Sonic 3 i nějaké špatné stránky?

Jelikož považuju Sonic 3 za dokonalou bezchybnou hru, možná bych se měl na chvíli zamyslet nad jeho slabšími stránkami. Inu, největší slabinu vidím v tom, že tvůrci poměrně odflákli kampaň za Knucklese. V některých ohledech je to divné.

Na konci Sonic 3 je – pochopitelně – final boss. Když s Soni 3 a Sonic & Knuckles spojí v jednu hru, potom na konci Sonic 3 final boss není – tvůrci ho vystřihli. A prostě po zabití regulérního bosse končí poslední zóna Sonic 3 a navazuje první zóna ze Sonic & Knuckles. Ok? Ok!

Jenže ve hře za Knucklese final bosse zapomněli vystřihnout, takže ho musíte porazit – proč?!

Na konci čtvrté zóny – Carnival Night – nemá Knuckles pro jistotu bosse vůbec. Jak dojdete na konec levelu, tak je tam jen teleport do další zóny. Pozoruhodné.

Nehledě na to, že u některých bossů hraje špatná hudba – např. v Hydrocity u minibosse hraje na pozadí normální boss hudba místo miniboss theme, takže… Je vidět, že tvůrci hru za Knucklese pořádně neotestovali a zůstalo spoustu nesmyslů.

Takže, tohle je největší slabina této videohry.

Verdikt

Sonic 3 překonává oba předchozí díly. V podstatě je to jedna z těch TOP her pro Genesis/Mega Drive a možná i TOP her všech dob ze všech platforem. Pro mě osobně do první desítky určitě patří. Hrozně rád se k ní vracím, vždycky se u ní skvěle bavím a prostě… prostě takhle má vypadat plošinovka! Nehledě na to, že tvůrci ze hry dostali naprosté technologické maximum, co mohla 16-bitová konzole zvládnout.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *