Quake II [PC]

Tentokrát to tvůrci pojali trochu vážněji. Už tu nejsou legrácky jako je potvorák s motorovkou a granátometem. Už tu není hřebíkomet (jen v datadisku). Quake II je prostě serious business. Zdá se, že na první díl ani nenavazuje nijak příběhově… Nicméně rezavá, industriální atmosféra tu zůstala, o tom žádná.

Příběh začíná tak, že lidé jsou ve válce s mimozemskou civilizací, která se jmenuje „Stroggové“, což jsou takoví humanoidní kyborgové. A tak je parta vojáků vyslaná ve vesmírných plavidlech, aby doletěli na planetu Stroggů a dali si fight. Stroggové také postavili veliký kanón, co se jmenuje „Big Gun“, který může sestřelovat vesmírné lodě…

Hlavní hrdina – který se jmenuje Bitterman[1] (soudě toho, že je tohle jméno napsané na jeho vesmírném plavidlu) – havaruje přímo v hlavním městě Stroggů, náhodou poblíž onoho kanónu Big Gun… A to je výhoda, protože se tak stává špionem, který musí tenhle kanón najít a zničit…

Laser… Když se ho dotknu, nastane okamžitý instant kill

A mezitím může zabít i vládce všech Stroggů, který se jmenuje… Makron (ne ten Makron).

Quake II je FPSka stejně jako první díl, ovšem tempo akce se trochu zpomalilo. Už to není tak rychlá řezba. Navíc, kromě akce, je tu plnění úkolů, prozkoumávání okolí a tak dále.

Princip prvního Quake byl založený na stejném systému jako Doom (sběr klíčů, procházení jedné mapy za druhou), ovšem Quake II zdědil spíše systém z Hexena – procházení hubů.

Ale ne tak úplně. Hexen a Hexen II byli kapku komplikovaní. Quake II je takový přímočarejší. Zkrátka tu je hub (ve hře se to však jmenuje „unit“), který se odehrává v nějakém prostředí (továrna, město, skladiště, mučírna) a v každém hubu/unitu je propojeno několik map.

Po můstku běží Berserker… chce mě zabít

Takže jsem celý můstek i s ním potopil do lávy… 🙂

Jak to funguje v praxi? Např.: V mapě A najdete pyramidu, kterou musíte otevřít pomocí „pyramid key“ a uvnitř je ještě silové pole, které lze deaktivovat jen pomocí „security pass“, takže musíte projít mapu B, kde najdete pyramid key a pak mapu C, kde najdete security pass, vrátit se do mapy A a tam projít dál a porazit bosse. A tím je hub/unit je hotový. Easy.

V tomhle duchu se to celé nese, plus za pomocí klávesy F1 se zobrazují úkoly. Takže vždycky tak nějak víte, co vlastně musíte udělat a co se po vás chce. Úkoly se dělí na hlavní (něco sabotovat, infiltrovat nějaký objekt) a pak menší poúkoly (najdi klíč, najdi cédéčko s daty etc.) To je taky důvod, proč tu na vás obvykle mluví hlas z vysílačky.

Hubů/Unitů je celkem deset a na konci každého se spustí krátká animace s mapou, která ukazuje, jak hlavní hrdina postoupil a kam se dostal. Plus se tam vypíšou nějaké hlavní úkoly, které musíme splnit. Chudák Bitterman, nemá vlastně ani čas si odpočinout, prospat se, dát si sprchu… prostě, jak vyhodí do povětří nějakou továrnu Stroggů, musí ihned infiltrovat nějakou další budovu a plnit nějaký další úkoly… Tak to chodí.

Gunner a jeho railgun… ten dává docela velkej damage

Nepřátelé jsou úplně jiní, než v prvním díle. Vrátili se snad jen Grunt a Fiend (ale i ti vypadají a chovají se jinak, než v jedničce). Je tu jakási robotická žabička (Parasite), chlápek, co má místo rukou sekáček a kladiva (Berserker), potvora, co umí oživovat mrtvoly ostatních monster (Medic), žena s raketometem (Iron Maiden) a tak dále.

Monstra působí dohromady velice konzistentně a dávají mi smysl.

Zbraně jsou také poměrně jiné, než v prvním díle. Základní zbraní je pistolka, která je slabá, ale neomezená a funguje i na dálku (čili v Quake II není žádná zbraň na blízko). Jsou tu pochopitelně kousky jako brokovnice, dvojhlavá brokovnice, kulomet, rotačák, plivač granátů, raketomet a mnoho dalších… Za zmínku stojí, že je tu BFG. Jo, zbraň ze světa Dooma se dostala tentokrát sem.

Akce působí na svou dobu poměrně drsně. Takový rotačák dělá rámus, třese se celá obrazovka a nepřátelé to trhá na kusy. Některým jde brokovnicí ustřelit hlava (někteří dovedou útočit i bez ní). V roce 1997 to muselo vypadat drsně… A vypadá to drsně tak trochu i dnes.

Tenhle boss vypadá jako obří moucha…

Když jsme u drsných věcí, už tu není creepy hudba od Trenta Reznora. Nový soundtrack je tentokrát metalový a složila ho skupina Sonic Mayhem. Inu, nezbývá mi, než pod tento odstavec dát ukázku a zmínit jednu zajímavost… Tedy, když v nějaké mapě splníte všechny úkoly, hudba se vypne a přestane hrát, což zní divně, ale popravdě – psychologicky to působí celkem uspokojivě. Vytváří to pocit „všechno hotovo, čas jít dál“.

V Quake II je také několik bossů – což je celkem pokrok oproti prvnímu dílu. Lidé, kteří mají rádi tuhé boje a výzvy však mohou být zklamaní. Když potkám bosse, prostě zapnu Quard Damage a bosse jednoduše roztřílím na kusy během vteřiny. Mně osobně to docela vyhovuje, protože mám radši snazší bossy, než ty frustrující… Ale někomu by to mohlo vadit! On i final boss vydrží tak dvě, tři BFG koule dohromady.

Když už jsem zmínil Quard Damage, ve hře je několik powerupů tak jako v prvním díle, a tentokrát se neaktivují ihned při sebrání, ale uloží se mi do inventáře, kde je můžu přivolat, až budu potřebovat.

Mimochodem, pokud jste si říkali „Sakra, tak grafika vypadá na rok 1998 fakt úžasně“ tak věřte, že používám HD textury stažený z netu :))

A nyní k datadiskům…

Ground Zero

Datadisk přináší nové mapy (až pět nových hubů/unitů), pár nových zbraní (paprskomet, hřebíkomet) a nepřátel (hlavně spoustu turretů, pak jednoho pavoučka, co umí líst po stropě)… A taky pár nových bossů a jiného kontentu.

Jelikož je tento datadisk na Steamu, není nijak důvod si ho nezahrát, že jo… V čem však selhává je značně chaotický level design. Strávil jsem velkou část hraní jen blouděním a zjišťováním kam mám jít a co mám udělat. V tomhle ohledu blbý… Nevím jestli je to tím, že je ten design fakt tak špatný, nebo holt ty mapy tolik neznám. K tomu můžeme přičíst i fakt, že GZ nepřináší žádná nová prostředí, jen recykluje to samé z původní hry.

The Reckoning

Je – co se týče level designu – daleko lepší a hraní víc plyne, ale párkrát jsem se také ztratil. The Reckoning rovněž přináší nějaký nový kontent – tj. nové zbraně, nepřátelé a tak dále. Nic z toho nestojí moc za řeč popravdě. Neříkám, že jsem si to neužil, ale jsou to prostě jen nový mapy plus další věci – nic víc, nic míň. Mapy jsou možná – co se týče originality – trochu odvážnější, než GZ, ale stále se drží při zemi. Nejsou špatné, ale ani vyloženě žádná bomba, na kterou jsem celý život čekal…

Stejně jako u prvního datadisku, i tento je na Steamu, takže proč ho neprojít, že?

Verdikt:

Tak to by bylo asi tak vše, co mě napadá. Každopádně je Quake II skvělá hra. I když je jiný, než první díl, rozhodně je stále zábavný, má typickou quakeovskou „kovovou“ astmoféru, zajímavá prostředí, funkční level design (alespoň původní hra – datadisky jsou na tom hůř). Quake II nenudí, vtáhne, metalový soundtrack taky na pohodu. Quake II opět patří na seznam těch her, ke kterým se rád čas od času vracím a vždy si je skvěle užiji. Takhle si prostě představuju střílečku od ID softu.

————-

[1] Mimochodem, ač je hlavní hrdina Bitterman, klidně to může být kdokoliv – třeba i žena – protože v nastavení si lze hlavní postavu editovat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *