Doom 64 [Nintendo 64 + GZdoom port]

Když mi byl Doom 64 pro konzoli Nintendo 64 doporučen, očekával jsem prostě další port jako je Doom pro Jaguar nebo pro Playstation, ale… K mému velkému překvapení se tenhle Doom totálně liší od všech ostatních retro Doomů. Je po všech stránkách úplně jiný… Zcela nové mapy, zcela překopané zbraně a nepřátelé a zvuky. A také přepracovaný idTech 1 engine. Do dnes si pamatuju svůj šok, když jsem viděl, jak ta hra vypadá… Je to sice pár let, ale stále si to připomínám. Jak to, že mi tohle tak dlouho unikalo?!

Tenhle Doom prakticky ani nevypadá úplně jako Doom. Prostředí je takové rezavé, industriální a atmosférou připomíná spíše Quaka. Už při rozehrání prvního levelu nás tahle atmosféra obklopí a my si můžeme všimnout, že tvůrci si nevypůjčili nic z předchozích dílů – a to myslím po stránce grafické, jako jsou textury či sprity. Vše je nové.

Cacodemon v Doom 64 vypadá takhle… a má ruce!

Pochopitelně tu máme stejné zbraně jako je motorovka, pistole, brokovnice, super brokovnice a tak dále. Jen se tyhle zbraně trochu chovají jinak a vypadají jinak. Ačkoliv, je tu jedna nová zbraň a tou je Unmaker, při jeho sebrání se hlavní hrdina zeptá „co to do#@** je?“, což je takový prazvláštní paprskomet.

Nepřátelé to samé – je tu pochopitelně hromada starých známých jako imp, cacodemon, arachnotron, mancubus… Jen všichni dostali novou fasádu a vypadají prostě jinak. Umím si představit lidi, kterým by se mohl nový vzhled líbit, ale i ty, kterým rozhodně nikoliv. Já jsem tak nějak uprostřed. Kromě vzhledu se někteří nepřátelé chovají jinak. Anarchnotron střílí dvě řady paprsků (zatímco ten původní měl jen jeden paprsek), Pain-Elemental dává poměrně silný damage, když exploduje a tak dále.

Předělané jsou i zvuky, ačkoliv mnoho z nich zřejmě pochází z Playstation verze.

V Doom 64 je zabudovaný cheat, co odstraňuje všechny textury

No, a nakonec jsou tu i zcela nové mapy. Skvělé mapy! Designově mi velice sedly… Ale stojím si za tím, že prostředí prostě připomíná hodně Quaka jedničku. Ať už jsou to mapy na základně, nebo mapy v pekle… je to prostě takový ten Quake feeling. A to rozhodně není špatně… ke hře to celkem sedí. Ačkoliv je design takový více koridorový a uzavřený, rozhodně je zajímavý. V některých misích se dokonce bude muset použít mozek a vyřešit nějaký ten hlavolam, abyste se dostali dál.

Na mapách je každopádně vidět, že engine hry je dost upravený. Skoro bych řekl, že až v Hexenovském slova smyslu. Doom 64 umí evidentně scripty. Chcete třeba sebrat červený klíč a jak se přiblížíte, tak vám zmizne před nosem a do místnosti se teleportuje hromada monster. Klíč se zase objeví, až monstra vystřílíte… Takový jednoduchý „troll“ efekt kupříkladu je něco, co nový engine umí.

Epický souboj

Umí toho ještě víc – třeba statická barevná světla. nebo teleportovat nepřátelé po vlnách. Dále umí zemětřesení, mlhu… Ještě tu máme různé pasti, jako jsou třeba šípy vystřelující z otvorů ve zdi. Možnost sledovat kamery na monitorech (tak, jak to umí Duke Nukem 3D kupříkladu). Sectory se můžou hýbat, takže sem tam můžete vidět se nějaký sloup hýbat. A tak dále a tak dále. Jak vidíte, je toho prostře spoustu.

Za zmínku také stojí hudba. Už to nejsou různé melodické rockové tracky, jako před tím. Hudba v Doom 64 je více atmosférická… je to takový nevýrazný horrorový ambient, kterého si mnohdy ani nevšimnete. Ale perfektně se tam hodí a buduje atmosféru tak, jak má.

Za zmínku stojí dva noví nepřátelé. Jeden z nich je Nightmare Imp, což je zlejší verze Impa… a pak Mother Demon, což je final boss celé hry. A je to prostě jakési velké monstrum se čtyřma rukama.

Boj s ní je každopádně poměrně obtížný v kontrastu se zbytkem hry. Vrhá na vás různé řízené střely a je extrémně otravná. Nicméně boj s ní se dá usnadnit za pomocí tzv. „demoních klíčů“ (viz dále).

Arachnotron taky vypadá jinak, navíc střílí víc paprsků

Ač Doom 64 obsahuje 32 map, je tu hromada map, které jsou tajné. U původního Doomu byly secret mapy 31 a 32, ale tady je to taky 28 a 29 a 30 (takže prakticky poslední mapa je 27). Hned v první mapě se jde poměrně složitým způsobem dostat do malé secret mapy jménem Hectic a ta je velice těžká. Těch map je tam víc… Do některých se dá dostat navíc jen cheatem. No, a ve třech secret mapách jsou tzv. „Demon keys“ a jsou přesně tři. A co dělají? Za prvé zvyšují sílu Unmakeru a za druhé snižují sílu final bossovi. Takže s kolika demon keys navštívím final bosse, o tolik snadnější boj bude.

Jinak některé ty secret mapy jsou spíše vtip (např. aréna plná monster).

A tím se dostávám ke konci. Doom 64 je něco, co každý Doomař a retro-player musí hrát a dohrát. Jinak to nejde. Pochopitelně to můžu doporučit i všem ostatním. Doom 64 má skvělou atmosféru, dobře se hraje, baví, chytne, nepustí a vůbec. Stojí za to!

Navíc se dá na netu sehnat verze pro GZDoom, takže se nemusíte ani srát s nějakým emulátorem…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *