Amid Evil [PC]

Datum vydání: 2019

Když jsem viděl Youtube videorecenzi na Amid Evil, hned mě zaujal a zatoužil jsem si jej zahrát. Už jsem sice moc starej na to, abych poctivě sledoval, co za vychází za nové hry, byl totálně hype a potřeboval to všechno hrát. Ale jednou za čas mě něco zaujme…

Amid Evil stejně jako Project Warlock patří k vlně moderních her, které se snaží vypadat jako třicet let staré retro hry. Mně osobně tenhle moderní trend vůbec nevadí – naopak ho vítám. Tvůrci se chvástají, že Amid Evil je něco jako Heretic, Hexen, Doom či Quake, což mě osobně zaujme daleko víc, než nějaký další díl Call of Duty.

Mimochodem, slova tvůrců nemůžu úplně potvrdit. Do Hexena to má po všech stránkách celkem daleko. Spíše to připomíná toho Quaka. Ostatně jsou tu podobné prvky – volba obtížnosti v quakovském stylu – na začátku máte tři průchodky, kterými si volíte easy, medium a hard. Následně se ocitnete v tzv. hubu.

Opět – stejně jako v Quake, jsou v centrálním hubu portály do jednotlivých epizod, kterých je šest a sedmá se otevře až jsou všechny ostatní hotové. Pořadí, v jakých epizody projdete, je zcela libovolné. Jak říkám, prostě jako Quake.

Amid Evil level design někdy spíše připomíná nějaké umělecké dílo, než hru

Samotný průběh map je pak také značně v Quake stylu. Princip je velice oldschool a retro, jak má být. Mapy se prostě prochází z bodu A do bodu B. Samozřejmě se sbírají klíče a aktivují různé spínače. Nechybí ani hledání secretů. Mezi jednotlivými mapami jsou pochopitelně statistiky, jak to známe z Doomu.

Jednotlivé epizody jsou velice tématické, jelikož se každá odehrává v dost odlišném prostředí, navíc má své specifické nepřátelé, kteří se vyskytují jen v téhle epizodě a nikde jinde. Tímhle se Amid Evil od starších her trochu liší, jelikož ve starších hrách byl obvykle jeden set monster, který se postupně rozšiřoval…

Zbraní je pouze sedm, což mi připadá trochu málo. Ve starších hrách jako Heretic se to dalo pochopit. Bylo tu nějaké to omezení paměti, ale v dnešní době už snad neexistuje žádná výmluva, která by ospravedlnila tak malý počet zbraní. Je to naštěstí jediná výraznější slabina celé hry.

Tyhle bubliny jsou ve skutečnosti voda zformovaná do tvaru koule, kterými se dá proplavat a skočit do další – zábavnější forma plošinek 🙂

První zbraň je sekera, která má i jistý příběhový význam (mimochodem, příběh je jen o tom, že musíte zničit zlo, nic, co stojí nějak za řeč 🙂 Je to tradiční zbraň na blízko. Zbytek jsou různé fantasy věci, jako hůlka, která plive firebally, trojzubec, co plive elektřinu, meč vrhající blesky, řemdih vystřelující ostny a ještě je tu takové podivné cosi, co funguje podobně jako BFG9000.

Nejlepší zbraň je však “vrhač planet”, to je přistroj, který teleportuje náhodnou planetu do vaší zbraně a zmenší ji na velikost malé střely, kterou pak můžete načít něčemu do ksichtu. Je to vlastně jen obyčejný raketomet, ale má značně originální design. Mezi planetami se občas objeví i země 🙂

Zbraně nevyžadují munici, ale svou specifickou manu. Nějak jsem během hraní nestačil zjistit, která mana patří ke které zbrani, ale to nevadí, protože sbíráním veškeré many, na kterou narazíte, nic nezkazíte 🙂

Když se kolem obrazovky objeví fialová aura, znamená to, že můžu pravým myšítkem dočasně zvýšit účinnost svých zbraní (podobně jako to dělala Tome of Power v Hereticovi/Hexenovi). Tahle možnost se vždy po chvíli sama obnovila (nevím, jestli se to dělo jen tak samo, nebo třeba jsem něco sebral… jsem nejhorší recenzent na světě :D).

Další designové porno

Průběh hrou není nějak zásadně obtížný, ale ani to není žádná procházka růžovým sadem. Ke konci tuhost hry začala docela stoupat, což je sice normální, ale někdy už to začalo být krajně frustrující, když jsem čekal na lékárničky jako na smilování a místo toho přicházely jen další a další vlny monster 🙂

Monstra/nepřátelé obecně jsou poměrně schopné potvory. Tvůrci si dali docela záležet, takže výsledek není jen nějaký monstrum XYZ, co tam je, aby se neřeklo. Místo toho potkáte něco, co skočí během vteřiny přímo před vás, ani nevíte jak, nebo vás to sestřelí z dálky harpunou, či kyselinou, nebo to vystřelí ostny jako dikobraz. Amid Evi má sice rychlé tempo hraní stejně jako Quake, ale přesto vás naučí jisté opatrnosti, jelikož občas nemůžete jen tak vletět mezi hromadu monster.

Ještě jsem si vzpomněl – tvůrce se u Quake ještě inspirovali k tvorbě bossů. Nebo se možná inspirovali spíše u Chasm: The Rift… Každopádně boje s bossy není jen o tom bossům způsobit co největší damage, ale je nutné najít taktiku, kterou je lze porazit, s tím, že je občas nutné zapojit i mozek. Kupříkladu jeden boss je nesmrtelný a jediný způsob, jak mu dát damage je nalákat ho pod trubku, stisknout tlačítko poblíž a nechat ho se koupat ve žhavých jiskrách. Pak je možné ho dočasně zranit, než se jeho štít obnoví.

Osobně nejsem fanda takových postupů, ale ani mi nějak moc nevadí.

První boss Moon Guardian za chvíli dostane planetu mezi oči

Na konec bych si rád nechal to nejdůležitější – Amid Evil je… hrozná krásná hra. Hlavně vizuálně. Překvapilo mě, že spoustu míst vypadá téměř jako nějaké umělecké dílo. Design map obsahuje spoustu neskutečně kreativních nápadů a spoustu originality. Občas jsem se musel zastavit a pokochat tím, co se kolem mě děje. Vrcholu pak hra dosahuje v poslední epizodě. Mimochodem, všichni nepřátelé jsou vytvořené v takovém zvláštním geometickém stylu, kdy mají výrazné polygonové tvary 🙂

Nehledě na to, že je tu spoustu skvělých grafických efektů, které vychází z faktu, že je hra postavena na Unreal Engine 4. Navzdory tomu, že tvůrci pojali Amid Evil v retrostylu, nenechte se zmást – pod kapotou běží velice moderní technologie. To je ovšem také důvod, proč je nutný výkonný herní PC.

Mně osobně se stalo, že mi hra zatížila grafickou kartu na 99% a po chvíli hraní se mi nouzově PC úplně vypnul, protože se mi grafická karta přehřála. Nakonec jsem zjistil, že zatížení se dá výrazně snížit tím, že v nastavení hry zapnu limit na FPS na 60 (z defaultního “unlimited”), pak to šlape v pohodě se zatížením kolem 10 %.

Tahle podivná fialová věc je Amid Evil verze BFG9000

Grafické porno Amid Evil má však i svou nevýhodu – některá místa vypadají dost zvláštně a ne každému se umělecký styl, v jakém je hra pojatá, musí líbit.

Verdikt: U Amid Evil jsem se skvěle bavil, zaujal mě a doufám, že takových her bude víc. Každému milovníkovi retra ho můžu doporučit, zvláště pokud si chce zkusit něco nového, avšak nostalgického zároveň. Navíc je Amid Evil neskutečná pastva pro oči, díky celkovému uměleckému pojetí. Palec nahoru.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *